Joly na prodej

Jola – zažijte plachtění v jeho nejčistší podobě

Joly jsou otevřené plachetnice vybavené vyklápěcí nebo zasouvací ploutví, která slouží jako napřimující moment a zabraňuje snosu. Joly se na ostrých kurzech plachtí většinou sportovně a posádka je udržuje ve vzpřímené poloze vlastní vahou – při zadních větrech se na mnoha jolách staví spinakr, gennaker nebo asymetrický spinakr. Na jole zažijete fyzickou až atletickou stránku jachtingu. Existují sice i spíše „pohodové“ cestovní joly. Ale když na jole „fouká vítr“ a „stříká vodní tříšť“, zažijete plachtění v jeho nejčistší podobě.

Co je to jola

Jolou se v moderním jazyce označuje otevřená plachetnice bez kajuty,
jejíž vzpřimující moment vzniká tlakem vody na poměrně široký trup lodi a posádkou umístěnou na návětrné straně. U jol se snos omezuje vyklopitelnou ploutví nebo zasouvací ploutví.

Zvláštní formou označení jsou kýlové joly (např. Kielzugvogel), které se však ve většině regionů označují také jako otevřené kýlové lodě.

Joly se dělí na cestovní, resp. turistické, a závodní joly.

Kdy se jola převrhne

Joly zpravidla vyžadují při síle větru od tří do čtyř stupňů Beaufortovy stupnice sportovní nasazení posádky. V nárazech větru se joly mohou při nepozorné nebo příliš lehké posádce převrhnout. Pokud se například při plavbě ostře proti větru při nárůstu tlaku větru na přitažené plachty nepovolí otěž, a tím se z plachty neuvolní tlak, nebo pokud posádka nevyvažuje optimálně, případně osoba v trapézu neváží dost, jola se nakloní a může se převrhnout. Při náhlém poklesu větru se jola může převrhnout i na návětrnou stranu, pokud posádka nebo sólo plující jachtař nezareaguje dostatečně rychle přesunem váhy do středu lodi.
Rozlišuje se přitom mezi běžným převrácením (plachty a stěžeň leží na vodě) a úplným převrácením (stěžeň směřuje dolů, ploutev nahoru).
Moderní joly jsou většinou nepotopitelné a posádka je dokáže během krátké doby znovu vztyčit, aniž by přitom došlo k poškození lodi. Pamatujte: «Svítí-li slunce na ploutev, dělá jachtař něco špatně!»

Třídy jol

Joly se dělí do jolových tříd, které prostřednictvím stavebních předpisů zajišťují, že jsou lodě při regatách vzájemně přímo srovnatelné. V Evropě se rozlišuje mezi jednoposádkovými jolami (např. Laser, Finn-Dinghy, Contender, Musto-Skiff, Aero) a dvouposádkovými jolami (např. 420, 470, Zugvogel, Korsar, Flying Dutchman, 505, Pirat, Windy).

Skiff – obzvlášť lehká jola

Skiffy jsou obzvlášť lehké joly, které byly s poměrně širokou zádí a lehkými stavebními materiály navrženy pro brzké klouzání. První skiffy se objevily v Austrálii už na konci 19. století. Stejně jako mnohé jiné hightech závodní joly jsou i skiffy většinou přetaklované (nesou tedy poměrně větší plochu plachet v porovnání s rozměry trupu). Na zadních a zadobočních kurzech se na skiffech staví velkoplošné gennakery, které skiffy rozjíždějí na fascinující maximální rychlosti.
Skiffy jsou především v Austrálii široce rozšířenou třídou v různých velikostech. Obzvlášť oblíbené jsou 14 Footer a 18 Footer (které se plaví ve třech). Mezinárodně se typ joly skiff proslavil nasazením skiffu 49er na olympijských hrách (od roku 2008).